Článek je určen všem, kdo se rozhodli, že chtějí žít v souladu s učením tradičního judaismu jako tzv. „noachidé“ a hledají způsoby, jak se zapojit.
Článek stále rozšiřujeme.
Naposledy změněno: 3. 9. 2024
Základem základů a pilířem vší moudrosti je znát Boha. A toto poznání je kladným přikázáním, jak je řečeno: Já jsem Hospodin, tvůj Bůh.1
Jesodej ha-Tora 1:1-6, Rambam, upravené znění.
Úvodní seznámení
Předpokládáme, že jste se s níže uvedenými odkazy již důkladně seznámili:
- Kdo jsou noachidé?
- Stručné dějiny noachidů
- Jak přijmout noachidská přikázání?
- Noachidská společenství
- Doporučená četba
- Kalendář akcí
Pár rad do začátku
Judaismus (židovství) je svět, v němž se lze snadno ztratit. Jediný způsob, jak se v něm neztratit úplně, je nebýt sám a mít patřičné vedení. Možná i proto Moudří blahé paměti učí: „Opatři si učitele“ (עֲשֵׂה לְךָ רַב).2
Pravidelná setkání česko-slovenských noachidů
Jelikož ne vždy máme ve svém bezprostředním okolí po ruce zbožné židovské učence, kteří se nám dokáží naplno věnovat, stále platí zásada: „získej si druha“ (קְנֵה לְךָ חָבֵר).3 Této zásady se můžeme držet tak, že si navykneme pravidelně studovat alespoň s jedním dalším člověkem, který na nás bude mít dobrý vliv – takovému druhu se říká hebrejsky „chaver“ a jedině takový druh je vhodným protějšek ke společnému studiu, jak učil i Nitaj z Arbely: “Drž se dále od špatného souseda”.4
V židovství je proto naprosto přirozené studovat např. ve dvojicích (tzv. chavruta) či skupinově (tzv. chabura).
„Tóru studuj pravidelně, méně mluv a více konej, a každého přijímej s přívětivou tváří.“5 Tóra je překvapivě velice široký pojem. Při pravidelném studiu Tóry se proto nemůžeme spokojit jen s tzv. Pěti knihami Mojžíšovými. To bychom nic nepochopili. Mnoho z Tóry se ve skutečnosti dodnes předává výhradně jen ústně, a to v rámci židovského národa. Z tohoto důvodu zůstávají noachidé v úzkém spojení s židovskými Moudrými, kteří nám poskytují patřičné vedení, i když je rovněž pravda, že jisté části tzv. ústní Tóry byly v průběhu dějin zaznamenány taky písemně. K takovým záznamům patří například tzv. Talmud, ale i ten je bez patřičného výkladu mnohdy zcela nesrozumitelný.
Zapsaná slova jsou všeobecně zranitelná co do možného nesprávného pochopení jejich pravého smyslu. Proto Tóru dodnes nelze přijmout jinak než prostřednictvím nepřetržitého ústního předávání, jež zajišťují Moudří židovského národa.
Tóra je předně způsob života.
„Buď jedním ze žáků Aharona, miluj mír a usiluj o mír, měj v lásce lidi a přiváděj je blíže k Tóře.“6
Není proto jedno, odkud budeme čerpat. Názorná ukázka:
„A tam, kde nejsou muži, snaž se být mužem.“7 Tzn. nezačneme-li sami od sebe, nikdo další se k nám nepřidá. Ačkoliv zlí jazykové by mohli tvrdit opak, nejedná se zde o názornou ukázku „nadřazenosti“ či upřednostňování mužského pohlaví – Moudří blahé paměti nebyli žádní hlupáci – pouze se zde projevuje důvěra v to, že rozumný žák snadno odhalí pravý záměr jejich slov, jelikož bude mít po ruce svého učitele spolu s dalšími žáky, kteří na to společně prostřednictvím pravidelné výměny názorů nakonec přijdou i sami.
Přijetí ústní Tóry jde tedy ruku v ruce s neustálým kladením otázek v prostředí obce či společenství, které je ve spojení s některým z židovských Moudrých.
„A neříkej, budu se učit, až budu mít více času. Možná, že už nikdy nebudeš mít čas.“8
Obecně se však nedoporučuje učit se od mnoha učitelů současně, alespoň tedy ne na samotném počátku, jelikož hrozí, že ani jednoho z nich pak nepochopíme správně a naše studijní úsilí nebude mít dlouhého trvání.
„Nestraň se obce …“8
V současnosti je již možné zapojit se do společného studia také online:
Kalendář akcí
„Správné vychování a zdokonalení povahových vlastností musí předcházet [studiu] Tóry.“ (דֶּרֶךְ אֶרֶץ קָדְמָה לְתּוֹרָה)9
Pevné studijní základy
Pro česky mluvící noachidy, kteří jsou teprve na samotném začátku, jsou vhodné ke studiu zejména tyto zdroje (všechny již vyšly v knižní podobě i v češtině):
- Brit šalom, rabi Uri Šerki.
- „Kuzari“ neboli „Kniha argumentů a důkazů ve prospěch opovrhovaného náboženství“, rabi Jehuda ha-Levi.
- Pirkej avot neboli Výroky otců – traktát Mišny, jež je ústřední částí tzv. Talmudu.
- Pravidelné čtení tzv. parašat ha-šavua („Pět knih Mojžíšových včetně haftarot“ a „Pět svátečních svitků“, obojí v překladu rabi Efraima Sidona; „O svobodě a náboženství“ a navazující edice „Týdenní čtení z Tóry“ ke knize Exodus a Leviticus, rabi Jonathan Sacks).
- Židovské modlitby a svátky (modlitební kniha např. „Sidur Zichron David Jisrael“, Jiří Blažek; „Kniha žalmů s Rašiho výklady“, Viktor Fischl; „Svět modliteb“, rabi Elie Munk; „Židovské svátky“, Jan Divecký).
- Základy hebrejštiny (Hasafa ha-Ivrit, rabi Richard Feder).
Zatím nevyšlo v češtině:
- Sidur Brit olam, rabi Uri Šerki (na překladu do češtiny se pracuje).
- The return of Israel and the hope of the World, Abraham Livni.
- Mišne Tora, Jesodej ha-Tora, Rambam.
Úvod do modlitby
Na překladu siduru (modlitební knížky) pro noachidy usilovně pracujeme. Ty nejzákladnější části, které se nám již podařilo jistým způsobem zpracovat, a mohou tak posloužit zejména začínajícím noachidům již nyní, uvádíme zde, přičemž doporučujeme k přečtení alespoň předmluvu:
- Předmluva k siduru Brit olam
- Zkrácené modlitby pro noachidy
- Haškamat ha-boker (ranní vstávání)
- Berachot (požehnání nejen ohledně jídel)
- Keriat Šema al ha-mita (čtení Šema při uléhání k spánku)
Jak se pozná věrohodný rabín?
(Článek vznikl na základě osobních dopisů a rozhovorů jednoho noachidy z Česka s jeho rabíny v Izraeli v době, kdy sám zvažoval své první kroky.)
Tak jako je v židovství mnoho proudů, je také vícero židovských organizací, které se věnují noachidům (neúplný seznam lze nalézt např. v článku Stručné dějiny noachidů).
V některých otázkách mezi Moudrými nepanuje úplná shoda. Je tomu tak proto, že každý rabín, který je v židovství oprávněn závazně rozhodovat ve věcech praktické halachy, tedy každodenního života podle Tóry, má současně právo na vlastní názor v otázkách uplatňování ústní Tóry a takto tomu bylo již od nepaměti. Takový rabín se nejčastěji označuje jako tzv. posek.
Ve sporných otázkách se proto obecně řídíme většinovým názorem našich Moudrých podle zásady: „řídit se většinou“ (אַחֲרֵי רַבִּים לְהַטֹּת).10
Velmi zjednodušeně: Věrohodný rabín se pozná tak, že sám žije a rozhoduje v souladu s ústní Tórou. V současné době to obnáší např. i to, že svá rozhodnutí opírá o tzv. babylónský Talmud, Rambamovu Mišne Tora a také Šulchan aruch rabího Josefa Karo a Mošeho Isserlese – tedy pokračuje v tradici Moudrých, kteří přišli před ním a po jejich vzoru neustále studuje, žije a vyučuje Tóru pro ostatní dle jejich schopností a potřeb.
Každý, jehož činy, skutky a mysl odráží Tóru, kterou studuje a současně učí ostatní, je považován za zbožného.
Dále je známo, že Nebesa vždy pomáhají zbožným rabínům v tom, aby byli schopni předávat Tóru v úplnosti a způsobem, jaký vyžaduje doba, ve které žijeme.
Podrobnější vysvětlení: Roztříštěná halacha?
Spojení s Izraelem
Derech.cz sdružuje zejména české a slovenské noachidy, zároveň ale zůstává otevřen komukoliv dalšímu, kdo má zájem o studium.
Úzce spolupracujeme s židovskou organizací Celosvětové ústředí pro noachidy (Noahide World Center) v Jeruzalémě. Organizaci vede rabi Uri Šerki. Veškeré halachické otázky probíráme s rabíny této organizace, nejčastěji však s rabi Chajimem Goldbergem.
Vždy vás mezi sebou rádi uvítáme, případně vás můžeme seznámit s dalšími noachidy ve světě prostřednictvím Celosvětového ústředí pro noachidy v Izraeli.
Poznámky
- Toto lehce upravené znění jsme převzali z webu: https://noahideworldcenter.org. [↩]
- Avot 1:6, Avot 1:16. [↩]
- Avot 1:6. [↩]
- Avot 1:6 [↩]
- Avot 1:15. [↩]
- Avot 1:12. [↩]
- Avot 2:6. [↩]
- Avot 2:5. [↩] [↩]
- Vajikra raba 19. [↩]
- Podle Šemot (2. Mojžíšova) 23:2 je zakázáno řídit se většinou v případě, že prosazuje špatnost, v ostatních případech platí opačný postup; viz Bava mecia 59b. [↩]